Co je studená bílá?

Studená bílá je označení pro bílé světlo s vysokou náhradní teplotou chromatičnosti, které působí vizuálně běle až modrobíle. V běžném technickém dělení se za studenou neboli denní bílou považuje světlo s CCT přibližně nad 5300 K. V praxi se často setkáme například s hodnotami 5500 K, 5700 K, 6000 K nebo 6500 K.

Vyšší číslo v kelvinech ale neznamená automaticky kvalitnější, jasnější nebo vhodnější světlo. Hodnota CCT popisuje především barevný charakter bílého světla. O jeho kvalitě rozhodují také podání barev, spektrální složení, osvětlenost, oslnění a další parametry.

Co je studená bílá?

Studená bílá je praktické označení jedné oblasti barvy bílého světla.

Vyznačuje se:

• vysokou náhradní teplotou chromatičnosti,
• malým podílem vizuálně žlutého tónu,
• čistým bílým až modrobílým vzhledem,
• a výrazně chladnějším charakterem než 2700 nebo 3000 K.

Pojem „studená“ přitom neříká nic o skutečné teplotě LED nebo svítidla. Jde pouze o název vycházející z vizuálního vnímání odstínu světla.

Co znamenají Kelviny?

Barvu bílého světla LED obvykle popisujeme pomocí náhradní teploty chromatičnosti – CCT, která se udává v kelvinech (K).

CIE definuje CCT jako teplotu Planckova zářiče, jehož chromatičnost je v příslušném barevném prostoru nejblíže chromatičnosti posuzovaného světelného zdroje.

To znamená, že například údaj:

neříká, že LED má skutečnou fyzickou teplotu 6500 K.

Říká pouze, že její chromatičnost odpovídá světlu podobnému Planckovu zářiči s příslušnou teplotou.

Proto je u LED přesnější používat pojem náhradní teplota chromatičnosti než pouze teplota chromatičnosti.

Od kolika Kelvinů je světlo studené?

Hranice nejsou ve všech katalozích a obchodních označeních naprosto stejné.

Jedno běžně používané technické rozdělení uvádí:

V komerční praxi ale můžete najít například 5000 K označených jako „cool white“, „cold white“ nebo „daylight“. Názvy kategorií proto nejsou tak přesné jako samotná hodnota v kelvinech.

5000 K, 5700 K a 6500 K

Studená bílá není jediný konkrétní odstín.

5000 K

5000 K je již výrazně chladnější než běžných 3000 nebo 4000 K, ale podle některých technických klasifikací se stále nachází na horním okraji neutrální bílé.

V praxi bývá používáno například tam, kde chceme výrazně bělejší pracovní světlo bez velmi silného modravého charakteru 6500 K.

5700 K

5700 K již spadá do oblasti označované jako denní nebo studená bílá. Oproti 4000 K působí výrazně chladněji.

6500 K

6500 K je velmi běžná hodnota u světelných zdrojů prodávaných jako:

• studená bílá,
• denní bílá,
• daylight,
• nebo cool daylight.

Její vzhled je typicky velmi čistý až lehce modravý, zejména pokud ji porovnáváme s teplým osvětlením interiéru.

3000 K vs. 4000 K vs. 6500 K

Žádná z těchto variant není automaticky nejlepší. Záleží na prostředí, denní době, činnosti a požadované atmosféře.

Proč má vyšší teplota „studenější“ barvu?

Na první pohled to může působit obráceně. Proč je 6500 K „studenější“ než 3000 K, když má vyšší teplotu?

Názvy teplá a studená bílá vznikly podle psychologického a vizuálního vnímání barev.

Žluté, oranžové a načervenalé odstíny spojujeme s:

• ohněm,
• svíčkou,
• západem slunce,
• a pocitem tepla.

Modré a modrobílé odstíny naopak často vnímáme jako chladnější.

Fyzikální princip barevné teploty je opačný: zahřívaný ideální Planckův zářič postupně mění barvu z načervenalé přes žlutobílou až směrem k modrobílé.

Je 6500 K stejné jako denní světlo?

Ne. Toto je velmi časté zjednodušení.

CIE používá standardní iluminant D65, který reprezentuje určitou fázi denního světla s náhradní teplotou chromatičnosti přibližně 6500 K.

To ale neznamená:

Dva zdroje mohou mít oba přibližně 6500 K, ale velmi rozdílné spektrální složení.

Přirozené denní světlo se navíc během dne neustále mění podle:

• polohy Slunce,
• oblačnosti,
• atmosférických podmínek,
• orientace vůči obloze,
• a denní doby.

Označení „daylight“ na LED zdroji je proto potřeba chápat především jako obchodní označení chladnějšího odstínu bílé, nikoliv jako záruku spektrální shody s přirozeným denním světlem.

Studená bílá a Planckův lokus

Princip náhradní teploty chromatičnosti je dobře vidět v chromatickém diagramu.

S rostoucí CCT se chromatičnost posouvá od teplých odstínů k chladnější části bílého světla.

LED ale není tepelný zářič. Její barva může ležet mírně mimo samotný Planckův lokus, a proto používáme právě pojem náhradní teplota chromatičnosti.

Stejné Kelviny nemusí mít stejný odstín

Hodnota CCT nepopisuje přesnou polohu chromatičnosti úplně.

Dva LED zdroje mohou být označeny například:

a přesto může jeden působit trochu zeleněji a druhý více růžově nebo purpurově.

Pro podrobnější popis polohy bílé vůči Planckovu lokusu lze použít parametr Duv.

Proto mohou mít dva výrobky stejnou jmenovitou CCT a přesto jejich bílá nevypadá úplně stejně.

Výrobní toleranci barvy LED lze dále vyjadřovat například pomocí MacAdamových elips a SDCM.

CCT nepopisuje celé spektrum

Další důležitý omyl je představa, že znalost hodnoty 6500 K nám přesně řekne, jaké světlo LED vytváří.

Neřekne.

CCT popisuje výslednou chromatičnost bílé, nikoliv přesné spektrální rozložení výkonu na jednotlivých vlnových délkách.

Dvě LED mohou mít:

U běžných fosforem konvertovaných bílých LED vzniká světlo typicky kombinací modré LED a luminoforu, který část kratších vlnových délek převádí na delší.

Poměr jednotlivých částí spektra lze upravit tak, aby výsledkem byly různé teploty chromatičnosti od teplé až po studenou bílou.

Studená bílá a CRI

Studená bílá automaticky neznamená lepší podání barev.

Teplotu chromatičnosti a index podání barev CRI je potřeba posuzovat samostatně.

Můžeme mít například:

Vyšší hodnota v kelvinech tedy sama o sobě nezpůsobí, že například:

• potraviny budou vypadat přirozeněji,
• oblečení uvidíme barevně věrněji,
• lépe rozeznáme odstíny materiálů,
• nebo bude světlo obecně kvalitnější.

Je studená bílá jasnější?

Studená bílá může subjektivně působit svěžeji nebo ostřeji, ale samotná hodnota 6500 K neznamená automaticky větší množství světla.

Objektivní množství světla popisují jiné veličiny:

• světelný tok v lumenech,
• osvětlenost v luxech,
• svítivost v kandelách,
• a případně luminance.

Dvě svítidla mohou mít například shodných 3000 lm, přestože jedno používá 3000 K a druhé 6500 K.

Je studená bílá lepší na práci?

Ne automaticky.

Neutrální nebo chladnější světlo může během dne vytvářet svěží pracovní charakter prostoru, ale vysoká CCT sama o sobě nezaručuje lepší pracovní podmínky.

Pro kvalitní pracovní osvětlení jsou velmi důležité také:

• dostatečná osvětlenost,
• rovnoměrnost světla,
• omezení oslnění,
• dobré podání barev,
• správné rozložení světla,
• spektrum,
• a charakter konkrétní práce.

Pro řadu běžných kancelářských pracovišť se proto velmi často používá spíše neutrální bílá kolem 4000 K.

Studená bílá v kanceláři

Studenější světlo může být použito v kancelářském prostředí, ale tvrzení, že kancelář automaticky vyžaduje 6000 nebo 6500 K, není správné.

V kancelářích je dnes velmi běžná hodnota kolem 4000 K, protože poskytuje neutrální charakter bez výrazně žlutého nebo modrého odstínu.

Studenější CCT může dávat smysl například tehdy, když:

• je požadován výrazně denní charakter prostředí,
• je prostor využíván především během dne,
• je součástí promyšleného dynamického osvětlení,
• nebo to odpovídá charakteru konkrétní činnosti.

Technické a výrobní prostory

Studená bílá se často objevuje například ve:

• výrobních halách,
• dílnách,
• skladech,
• technických provozech,
• a některých komerčních prostorech.

Ani zde ale nelze vybrat správné osvětlení pouze podle CCT.

Pro bezpečné a kvalitní pracovní prostředí mohou být mnohem důležitější:

• požadované luxy,
• rovnoměrnost,
• omezení oslnění,
• stíny,
• podání barev,
• a vhodné rozmístění svítidel.

Studená bílá v domácnosti

V obytných místnostech není velmi studená bílá kolem 6000–6500 K většinou první volbou.

Pro obývací pokoj, ložnici, jídelnu nebo chodbu se častěji používá teplá bílá kolem 2700–3000 K, protože večer vytváří příjemnější a klidnější atmosféru.

V kuchyni nebo pracovně může být alternativou neutrální bílá kolem 4000 K.

Velmi chladná 6500 K může v obytném prostoru působit:

• technicky,
• velmi ostře,
• méně útulně,
• a v kombinaci s teplými materiály vizuálně neobvykle.

Jde ale také o individuální preferenci a charakter interiéru.

Studené světlo večer

Ve večerních hodinách je vhodné hodnotit nejen barevnou teplotu, ale celkovou světelnou expozici člověka.

Světlo ovlivňuje také cirkadiánní rytmus. Tento účinek závisí na:

• spektrálním složení,
• množství světla dopadajícího do oka,
• čase expozice,
• její délce,
• a předchozích světelných podmínkách.

Proto nelze jednoduše tvrdit:

Velmi intenzivní chladné světlo však obecně není ideální způsob, jak vytvořit klidné prostředí před spaním. V obytném prostoru dává večer smysl snížit světelnou úroveň a často také použít teplejší světlo.

Studená bílá ve venkovním osvětlení

Studená bílá se historicky často používala také u venkovních LED svítidel. Není ale správné tvrdit, že vyšší CCT automaticky znamená lepší bezpečnost nebo lepší viditelnost.

Výsledná viditelnost závisí mimo jiné na:

• osvětlenosti,
• rovnoměrnosti,
• kontrastu,
• oslnění,
• rozložení světla,
• a spektrálních vlastnostech zdroje.

U venkovního osvětlení je navíc vhodné zvažovat také omezení zbytečných emisí světla do okolí a vhodnost spektra vzhledem k nočnímu prostředí.

Volba velmi vysoké CCT tedy nemá být automatickým výchozím nastavením pouze proto, že světlo subjektivně působí „jasněji“.

Tunable White

Pokud jeden prostor používáme během dne i večer, nemusíme být odkázáni na jednu pevnou barevnou teplotu.

Tunable White umožňuje měnit charakter bílého světla pomocí více LED kanálů s rozdílnou teplotou chromatičnosti.

Výhodou je možnost přizpůsobit osvětlení:

• denní době,
• činnosti,
• individuální preferenci,
• a požadované atmosféře.

Vybraná svítidla lampax Tunable White umožňují změnu barevné teploty kombinovat také se stmíváním.

Barva světla u svítidel lampax

U současných dřevěných svítidel lampax používáme pro většinu obytných interiérů jako standard teplou bílou 3000 K s vysokým podáním barev 94 Ra.

3000 K jsme zvolili především proto, že dobře funguje s:

• masivním dubem,
• přírodními materiály,
• obytnými interiéry,
• jídelními a obývacími prostory,
• a večerním používáním domácnosti.

Pro některé aplikace může být vhodná také neutrálnější barva světla a u vybraných modelů nabízíme Tunable White, kde lze barevný charakter během dne měnit.

Velmi studenou bílou kolem 6000–6500 K proto nepovažujeme za automaticky lepší variantu pouze proto, že má vyšší hodnotu v kelvinech.

Podrobnější praktické porovnání jednotlivých místností najdete v článku Teplá bílá vs. studená bílá: kterou barvu vybrat a proč?.