Co je barevná teplota?
Barevná teplota je fyzikální charakteristika světelného záření, která udává teoretickou teplotu, při níž by absolutně černé těleso vyzařovalo světlo se stejným spektrálním složením jako zkoumaný světelný zdroj. Udává se v kelvinech (K) a je zásadním parametrem při popisu bílého světla v osvětlovací technice, fotografii a dalších oborech.
- Co je barevná teplota?
- Vliv barevné teploty a vnímání světla
- Hlavní body týkající se barevné teploty
- Praktické využití barevné teploty
- Zajímavosti
Co je barevná teplota?
Barevná teplota je fyzikální charakteristika světelného záření, která udává teoretickou teplotu, při níž by absolutně černé těleso vyzařovalo světlo se stejným spektrálním složením jako zkoumaný světelný zdroj. Tato charakteristika je klíčovým faktorem při popisu a klasifikaci bílého světla a je měřena v kelvinech (K). Barevná teplota je důležitým parametrem v oblasti osvětlování, ale také ve fotografii, filmové technice a vizuálním designu.
I když se jedná o fyzikální veličinu, pro běžného uživatele je barevná teplota především praktickým ukazatelem, zda světlo působí „teple“ (nažloutlé, oranžové) nebo „studeně“ (bělavé až namodralé).
Vliv barevné teploty a vnímání světla
Barevná teplota významně ovlivňuje, jak člověk světlo vnímá:
- Teplé světlo (2000–3000 K) působí příjemně, uvolňujícím dojmem a podporuje relaxaci. Typické pro klasické žárovky nebo svíčky.
- Neutrální bílá (4000 K) je blízká dennímu světlu a hodí se do kanceláří, kuchyní nebo koupelen.
- Studená bílá (5000–6500 K) působí jasně, podporuje soustředění a používá se v pracovních prostorách, školách nebo exteriérovém osvětlení.
Volba barevné teploty má tedy nejen estetický, ale i psychologický a fyziologický dopad – ovlivňuje náladu, bdělost i schopnost soustředění.
Hlavní body týkající se barevné teploty
- Spektrální složení: Barevná teplota nám umožňuje určit, jaké spektrální složení má světlo. Nižší hodnoty (kolem 2700 K) odpovídají teplé bílé, vyšší (např. 6500 K) studené bílé.
- Klasifikace bílého světla: Světelné zdroje lze rozdělit na teplou, neutrální a studenou bílou. Teplá bílá se používá v obývacích pokojích a ložnicích, studená v kancelářích nebo dílnách.
- Vztah k černému tělesu: Barevná teplota není skutečná teplota svítidla, ale vychází z teorie absolutně černého tělesa. Při jeho zahřívání by se barva záření postupně měnila od červené přes bílou až k modré.
Praktické využití barevné teploty
Barevná teplota je důležitým aspektem při volbě osvětlení pro různé účely:
- Interiérový design – teplá bílá vytváří útulnou atmosféru, studená bílá podporuje pracovní prostředí.
- Fotografie a film – správné nastavení vyvážení bílé je klíčové pro věrné zachycení barev.
- Zdravotnictví – studenější světlo pomáhá udržet bdělost, teplejší naopak podporuje odpočinek.
- Veřejné osvětlení – dříve převažovala sodíková světla s velmi teplým odstínem, dnes se stále více používají neutrální až studené LED, které zvyšují viditelnost a bezpečnost.
Zajímavosti
- Slunce má barevnou teplotu přibližně 5778 K, ale na Zemi jej vnímáme různě – ráno a večer spíše teple, v poledne studeněji.
- Lidské oko je na teplé odstíny obecně citlivější, proto světlo kolem 2700 K působí přirozeně a uklidňujícím dojmem.
- Fotografové a filmaři používají tzv. barevné filtry (gely), aby přizpůsobili barevnou teplotu světla svému záměru.
- Moderní LED svítidla často nabízejí funkci tunable white (nastavitelná barevná teplota), takže lze přizpůsobit atmosféru prostoru podle denní doby nebo činnosti.